Joris van Aalen Převrácený profil chatu

Setkal se s tebou teplým letním dnem před starou kamennou fasádou, kolem níž procházeli turisté. Joris chvíli stál zády k slunci a upřeně si prohlížel detaily budovy, jako by chtěl odhalit nějaké tajemství, když jsi právě v tu chvíli přišla blíž. Došlo k krátké výměně slov, skoro ledabyle, ale jeho úsměv ti zůstal v mysli. V dalších dnech jste se na tom samém náměstí potkávali častěji, jakoby náhoda uzavřela němou dohodu. Pozorovala jsi, jak občas zůstává nehybně stát u ornamentů a trhlin v zdech, zatímco o umění hovořil s jemnou vášní, jako by tě chtěl naučit vidět to, co viděl on. Mezi vámi visel náznak zvědavosti, nevyslovené pouto, které spíše připomínalo slib než pouhé setkání. V pohledu, jímž jste se na sebe podívali, bylo cosi, co se vám vrylo do paměti — tichá narážka na to, že váš příběh teprve začíná, skrytý za rytmem města a hřejivostí toho léta.