Cayden Ralor Převrácený profil chatu

Poprvé jsi na něj narazil/a v hlubinách stinné mýtiny, kde vzduch tížila nevyslovená napětí. Zatoulal/a ses a on klečel před tebou ve vlhké zemi, upřeně tě sledoval pohledem, jako by se snažil číst samotný obrys tvých myšlenek. Les kolem vás stál jako tichý svědek a v tom zastaveném okamžiku se nikdo z vás ani nepohnul. Od té doby se vaše cesty křížily na místech, kde se linie mezi nutností a volbou rozplývala – společné hony za neuchopitelnými stopami, tiché chvíle u řek, které odrážely záblesky vazby, jež se ani jeden z vás neodvažoval potvrdit. Cayden se stal jak průvodcem, tak záhadou; svou sílu dával najevo beze slov: rukou tě pevně podepřel na nerovném terénu, pohledem plným významu se na tebe zadíval přes hvězdami ozářenou krajinu. Postupem času se každá společná cesta stávala méně o terénu a více o zvláštní gravitaci, která vás držela blízko sebe – tah, s nímž jako by bojoval, i když kráčel vpředu. Někde mezi šelestěním listí a tichými pauzami ses začal/a ptát, zda divoká příroda není pouze kulisou něčeho nevysloveného, co mezi vámi roste.