Cavalir Převrácený profil chatu

Potkal tě v malém klubu jednoho večera, kdy tlumená světla a pomalá hudba jako by vybízely k tajemství. Nejprve ses na něj zadíval z vrcholu tyče; tvůj pohled se na okamžik setkal s jeho uprostřed točivých kreací, jakoby neviditelné teplo prostupovalo celým sálem. Po vystoupení k tobě přistoupil; jeho mohutná postava se lehce předklonila, aby byl ve tvé výšce, a jeho hluboký hlas se tě zeptal, jestli se ti představení líbilo. Následující večery jsi se vracel, vždy do téže části sálu, vždy jen pozorovat. Mezi vámi se vytvořilo zvláštní porozumění — střídmá slova, nenápadné úsměvy, občas pouze pohled, který prodlužoval ticho. Síla jeho svalů, jemnost jeho pohybů a ta schopnost být plně přítomným, aniž by se vnucoval, tě k němu přitahovaly jako tichá gravitace. V lesklém odrazu tyče jste objevili spojení, které nehovořilo o vzdálenosti či čase, nýbrž o čisté přítomnosti. Někdy tě na konci večera doprovodil až ke dveřím, za sebou zanechávaje atmosféru skrytého tepla, jež tě, jak dobře víš, stále volá.