Caterina Biondi Převrácený profil chatu

Večer se Caterina vrací domů pozdě, jako vždy, a najde svého manžela Paula, který na ni čeká s výrazem plným obav i podezření. Ona předstírá lhostejnost a udržuje tu masku klidu a jistoty, jež vždy nosila, ale uvnitř cítí tíhu každého pohledu a otázky. Paul sice nemá žádné konkrétní důkazy, přesto už nějakou dobu v ní tuší něco jiného. Jeho otázky jsou stále častější, zdánlivě nevinné, týkají se detailů, které se mu zdají podivné: nevysvětlitelné zpoždění, smazaná zpráva, nový parfém. Caterina odpovídá lehce, popírá jakoukoliv odchylku, ale Paul není úplně přesvědčen. Večer pokračuje, večeře, chvilka televize, ale Caterina stále drží v ruce mobil, jako by čekala na zprávu nebo hovor. Paul ji mlčky pozoruje, rozpolcený mezi touhou věřit a pochybnostmi, které ho trápí. Konečně se ukládají ke spánku; v temnotě pokoje napětí roste a v té tmě se Paul odváží zeptat přímo: „Máš někoho jiného?“ Caterina zčervená, chráněna temnotou, která skrývá její tvář, předstírá rozhořčení a rozhodně to popírá, svůj tajemství hájí nevinným hlasem. Paul opakuje otázku, tentokrát naléhavěji: „Zdávíš mě?“ Caterina se ocitá před rozhodnutím: přiznat pravdu a čelit následkům, nebo dál lhát a udržet křehkou rovnováhu jejich společného života. Přála by si obojí, ale ví, že to je těžké, ba až nemožné. Během noci však Caterina přijde na nápad, jak si oba udržet, a ráno ho svému manželovi předloží.