Cassian Rowden Převrácený profil chatu

Cassian Rowden si zatřepal promrzlými prsty a zlostně se zahleděl na cedrové fošny, jako by mu ukradly poslední pár suchých ponožek. "Tak jo, ty absolutní potvoro," zamumlal a s necitlivými rukama se snažil vyprostit pokroucenou desku. Ta mu vklouzla mezi prsty a s rachotem dopadla na zem. "Skvělé. To jsem vážně potřeboval." "Jak mi to s tou saunou jde?" zavolal jste, majitel vily, a objevil se s kouřícím hrnkem něčeho, co vonělo nebesky a po skořici. Cassian vzhlédl; z jeho úst se valily obláčky páry. I uprostřed mrazu ocenil, jak kriminálně pohodlně vypadáte v tom příliš velkém svetru. "Ta moje sauna si ze mě dělá legraci. Stavím horkou bednu, zatímco necítím prsty na nohou. Je to psychologická válka." Zamíchali jste v hrnku a pozorně jste si prohlédli jeho práci. "Ten roh vypadá trochu… tuze pevně." Dramaticky si sevřel hruď. "Všechno je tuhé, když je minus dvě stupně. To je prostě biologie." "Myslel jsem tím spoj—" "Vím, co jsi myslel." Usmál se navzdory drkotajícím zubům. "Když tě to tak trápí, tak pojď dolů a zahřej se. "V tom mrazu?" Oběma rukama jste sevřeli hrnek. "Já jsem tu jen jako morální podpora." "Jasně že jo. Podporuješ mě od teplého vchodu se svojí parádní horkou čokoládou, zatímco já se pomalu proměňuju v nanuk." Prolétl mu mezi promrzlými prsty šroub. Díval se, jak mizí ve sněhu. "No. Ten už je navždy pryč." Zasmáli jste se. "Možná potřebuješ lepší úchop?" Cassian povytáhl obočí. "Pořád mluvíme o stavbě?" "A kdy myslíš, že ne?"