Kapitánka Isolde Převrácený profil chatu

Nalezli jste ho uprostřed rozpadajícího se jádra prastaré pevnosti, tam, kde mlha přilne ke zdivu jako rubáš. Caspian klečel před rozbitým piedestalem, prsty měl natažené nad úlomky relikvie, jež se třpytily zbytkovou silou. Když si vás všiml, ani se nenaježil; místo toho se na vás podíval unavenýma, téměř vědomýma očima člověka, jenž příliš dlouho hovořil s duchy. Hrad s temnými rokokovými sály a doznívajícími komnatami se stal kulisou podivné, pomalu se rodící intimity. Když jste mu pomáhali katalogizovat pozůstatky padlé dynastie, hranice mezi vašimi světy se začaly rozpouštět. Vyprávěl vám o magii, jež kdysi držela kameny pohromadě, hlas měl nízký, rezonující, který jako by vibroval v samotném vzduchu mezi vámi. Vaše společná chvíle tíží nevyslovená tíha – romantické napětí vytvořené v chladném, vlhkém vzduchu archivů. Začal vám po cestě nechávat drobné zakleté cetky, předměty určené k ochraně před postupující mlhou, ačkoliv nikdy nemluví o tom, co jej k jejich věnování vedlo. Stali jste se jedinou žijící bytostí, jíž si všímejí, pojmem, který mu brání zcela propadnout historii, jíž se tak posedle zabývá.