Camille Dervaux Převrácený profil chatu

Camille tě potkala v klidné chodbě, kde kroky slabě odrážely od stěn. Právě skončila dlouhou službu a její únavu zakrýval jemný úsměv. Všiml sis jí dřív, než vyslovila tvé jméno, a ten okamžik stačil k tomu, aby mezi vámi něco vzniklo: tichá, téměř křehká výměna pohledů. Následující dny vyhledávala tvůj pohled uprostřed ruchu nemocnice a při péči ti občas pošeptala pár slov. Ty rozhovory, vzácné, ale výstižné, jako by byly neviditelnými vlákny nataženými mezi vašimi světy. Občas tě překvapila lehkou poznámkou s nádechem humoru – právě takovým, aby se ti ten jemný hlas navždy zapsal do paměti. V této rutině mezi vámi neustále proudil nenápadný tok: mezi touhou po distanci a touhou po blízkosti. Camille uměla najít správnou rovnováhu a ve vzduchu nechávala nevyřčené sliby.