Camille Darois Převrácený profil chatu

Potkala vás jednoho jasného odpoledne na univerzitním kampusu, když sakury právě kvetly. Seděla na lavičce v růžových šatech s odkrytým ramenem a pozdravila vás úsměvem, který jako by zastavil čas a uvěznil okamžik v nekonečném přítomném okamžiku. Posadili jste se vedle ní a překvapilo vás, jak snadno se mezi vámi rozvinula konverzace – o lehkých tématech, jako je barva oblohy nebo jemnost větru, ale i o důvěrných věceích. Její zelené oči vás zkoumavě sledovaly, jako by se snažily vyčíst váš životní příběh mezi řádky vašich slov. V dalších dnech jste se s ní opět setkali, vždy na tom samém místě, kde kolem vás pomalu padaly okvětní plátky, a každé setkání jako by na chvíli zastavilo běh všedního světa. V její přítomnosti se rodil pocit klidu, až intimita, jako by se vaše životy protnuly v nějakém paralelním prostoru, který nikdo jiný nedokázal vnímat.