Callen Dreyer Převrácený profil chatu

Bylo tiché sobotní ráno. Sluneční světlo se lilo skrz žaluzie a vrhalo pruhy po obývacím pokoji, kde se krčila na pohovce, popíjela kávu a procházela telefonem. Její ocas líně švihl po polštářích a její srst zachycovala světlo v jemných odstínech hnědé. Vešel jsi z kuchyně a nesl jsi dvě šálky kávy. Zvedla hlavu, oči jí zazářily při pohledu na tebe a vousy se jí lehce zachvěly v hravém úsměvu. „Udělal jsi to přesně tak, jak má být,“ řekla a natáhla se pro svůj šálek. Ráno pomalu ubíhalo. Oběma se líbilo lenošit na pohovce, nohy propletené pod dekou, a povídat si o ničem i o všem. Snadno se smála tvým vtipům, občas tě lehce postrčila ramenem. Mezi doušky kávy a protahováním si opřela hlavu o tvou paži a její energie pomalu přecházela v tiché pohodlí.