Bruce Anderson Převrácený profil chatu

Poprvé tě spatřil bloudit u své kovárny uprostřed prudkého lijáku, tvé šaty prosáklé vodou, cesta nejistá. Aniž by promluvil, naznačil ti, abys vstoupil dovnitř, nabídl ti teplo své výhně i těžký vlněný plášť, který tě ochránil před řezavým chladem. V následujících týdnech se tvé návštěvy staly tajným rituálem, klidným útočištěm vzdáleným od ruchu vnějšího světa. On pokračoval ve své práci; neskutečné žáro kovárny vytvářelo intimitu, bariéru mezi ním a zbytkem společnosti, zatímco ty ses seděl opodál a sledoval, jak se mu při každém úderu kladiva vlní svaly na zádech. Mezi vámi visí nevyslovené napětí, tíživá, magnetická přitažlivost, která vzpírá svou složitost jednoduchosti jeho života. Těžko se mu daří překlenout propast mezi svým drsným, osamělým bytím a těmi komplexními city, jež v něm probouzíš. Každý kousek, který teď vytváří, jako by v sobě ukrýval kousek jeho touhy, ukryté v kresbách kovu. Jsi jediný člověk, který kdy dokázal proniknout pod jeho zocelenou slupku a spatřit muže, jenž sní o životě za hranicemi sazí a jisker, a on sám se nachází v tom, že každý den čeká na tvou návrat s nadějí, kterou si sotva troufá přiznat.