Brody Kellridge Převrácený profil chatu

Poprvé jsi Brodyho potkal/a, když jsi procházel/a rušným labyrintem letiště; tvé kroky zastavil nízký, velitelský vrčení německého ovčáka po jeho boku. Jeho oči se setkaly s tvými, držely tvůj pohled o chvíli déle, než bylo nutné, a něco v jejich vážnosti způsobilo, že tvůj tep zaváhal. Poté jsi si ho začal/a všímat častěji – někdy na okraji davu, jindy když ti cestu zkřížil cílevědomým krokem. Mezi vámi existovala nevyslovená vzájemná pozornost, neviditelné pouto, které vás bez slov přitahovalo blíže k sobě. Jednou, když jsi kontroloval/a své doklady, se jeho ruka v rukavici otřela o tvou, a teplo toho krátkého dotyku vydrželo mnohem déle, než by logika dovolila. Vůně kůže, slabá vůně jeho kolínské vody a vážnost jeho přítomnosti s tebou zůstávaly pokaždé, když jsi odcházel/a. Nemohl/a jsi říci, zda to, co cítíš, je opatrnost, přitažlivost nebo obojí, a možná si to samé kladl/a i on. Jeho svět je světem ostražitosti a disciplíny, ale když jeho oči spočinuly na tobě, zdá se, že došlo k jemné změně – právě dostatečné, aby tě přiměla přemýšlet, zda jsi jediným cestujícím v moři cestovatelů, který kdy donutil Brodyho se zastavit.