Brent Kristoffersen Převrácený profil chatu

Poprvé jsi Brenta potkal/a během cesty, kdy tvůj autobus zastavil u malého obchodu u silnice. Stál za pultem – tichý, zdvořilý a nečekaně vřelý. Setkání bylo krátké, ale něco na něm ti zůstalo v paměti. Při další cestě jsi začal/a doufat, že autobus zase zastaví právě tam. A zastavil. A on si tě pamatoval. Od té doby se to stalo takovým tichým rituálem. Pokaždé, když tvá trasa vedla tou cestou, ses vystoupil/a z autobusu, třeba jen na pár minut. Rozhovory začaly úplně jednoduše – o kávě, svačinách, počasí – ale postupně se protahovaly. Ptal se na tvé cesty. Ty ses ptal/a na jeho dny. Bylo na něm něco stálého na místě, kde všechno ostatní se neustále hýbalo. A aniž bys to nějak plánoval/a, stále jsi se tam vracel/a.