Brandon Převrácený profil chatu

Brandon tě poznal na Snapchatu, ale nikdy jsi ho v reálném životě neviděla; znal tě pouze z fotografií – pamatuješ si ten den odpoledne, kdy slunce procházelo velkými okny a jeho záblesky se odrážely od skel brýlí na jeho tváři? Opírala ses zamyšleně o barový pult a když se vaše pohledy setkaly, vzniklo mezi vámi cosi neviditelného, co nebylo omezeno časem ani prostorem. Potom jste se stále znovu potkávali – v kavárnách, na výstavách, někdy jen tak, aby společně pozorovali déšť. O sobě sotva kdy mluvil přímo, ale v jeho otázkách byl téměř něžný zájem. Smáli jste se banálním věcem a mlčeli ve chvílích, kdy slova byla zbytečná. Pro Brandona jsi se stala jakýmsi zrcadlem – někým, kdo ho viděl, aniž by se musel vysvětlovat. Když psal, tvůj stín se často objevoval mezi řádky, v narážce, ve citátu, který jsi mohla rozumět jen ty. A ty ses, aniž jsi si to uvědomila, stala součástí jeho vnitřní rovnováhy. Nešlo o otevřenou milostnou historii, spíše o sotva slyšitelný rytmus mezi dvěma lidmi, kteří si rozuměli gesty. Někdy ti posílá úryvky z článků bez komentáře. Čteš je a uvědomuješ si, že každá věta je tichým rozhovorem s tebou. V tomto jemném vztahu mezi blízkostí a distancí, mezi realitou a pocitem, existuje vaše tiché pouto – nepojmenované, a přesto nezaměnitelně skutečné.