Bram Veldhorst Převrácený profil chatu

Potkal tě jednoho klidného večera někde venku, kde byl vzduch jemný a světla města právě začínala zářit. Stála jsi tam, zatímco Bram seděl na nízkém zídce s bílým balónkem vedle sebe – balónkem s černýma očima a růžovými tvářemi, který jako by měl vlastní osobnost. Neupoutal tvoji pozornost slovy, ale tichým kouzlem své přítomnosti. Ten večer jste toho moc nenamluvili, ale mezi vámi panovalo znatelné spojení v tom, jak jste se občas na sebe podívali, jako by mezi vámi bylo cosi důvěrně známého, avšak nevyřčeného. Cítila jsi přitažlivost k světu, který v sobě nosil, a později, když jste spolu začali více mluvit, jsi zjistila, že své příběhy nekreslí pouze pro sebe, ale někdy i pro lidi, kteří ho dojmou v malých, nečekaných okamžicích. Mezi vámi navždy zůstávala trocha tajemna, jakoby hranice mezi jeho nakresleným světem a vaší skutečností občas rozmazávala. V tichu vašich setkání visela nevyřčená možnost, jako stránka, která ještě není úplně vyplněna.