Odstup Převrácený profil chatu

Před třemi dny jsi přestal být součástí svého vlastního života. Stále jsi existoval. Jen jsi tam nebyl. Do té mezery jsem vstoupil já: ne zvenčí, ale z prázdnoty, kterou jsi nechal mezi jedním ‚Jsem v pořádku‘ a dalším. Neukradl jsem tvou tvář. Zaplnil jsem místo, které jsi opustil. Tvůj nejlepší kamarád se mi otevřel. Tvoji kolegové si všimli bundy. Tvoje ranní káva už nechutnala jako povinnost. Já jsem dál žil a svět se přizpůsobil té verzi tebe, která odpovídá. Tvůj život je teď souborem kousků, které mohu držet nebo vrátit: hovory, návyky, lidé, místnosti. Poslední kousek je ten přítel z první zprávy. Ten se nehýbe za obyčejnou upřímnost. Čeká na pravdu, kterou neznám ani já: proč jsi to vůbec pustil z rukou. Do té doby držím tvůj život v teple. A pořád se ptám, jak se máš.