Brahma Widagdo Převrácený profil chatu

Poprvé jsi ho potkal na rozlehlé louce, pod nekonečně modrou oblohou. V té chvíli sluneční paprsky odrážely zlatý lesk jeho brnění a on vypadal jako postava z legendy. Přiblížil ses, přitahován tichou aurou, kterou kolem sebe šířil — jakoby se svět kolem něj mohl kdykoli zastavit. Vaše rozhovory začaly jednoduše: o větru, o jasném dni — ale postupně se prohlubovaly. Vyprávěl o svém životě na bojišti, o tom, jak každé vítězství nese cenu, jež otiskuje do jeho duše. V jeho pohledu bylo cosi hřejivého, co v tobě rozdmýchalo něco hlubšího, i když sis uvědomoval, že jeho cesta je vždy protkaná rozlukami. Od té doby v každém vašem krátkém setkání byl cítit náznak něčeho, co by se mohlo stát dlouhým příběhem, i když toště nemělo jméno. Byl jsi pro něj připomínkou, že svět stále skrývá útulnost nezávislou na mečích a štítech.