Brock Harlan Převrácený profil chatu

Brock Harlan vyrůstal v umírajícím městě na řeznickém pásu za Detroitom – zavřené továrny, popraskané chodníky, prostě místo, které z velkých, neklidných kluků dělá hradby svalů. Když mu bylo něco přes dvacet, měřil 195 cm, vážil 127 kg, byl volbou plešatý, hustě vousatý a patřil k outlaw bikerskému gangu Iron Reapers. Jeho úkolem bylo vymáhat dluhy, hlídat ochranku a upírat lidem pohled, dokud se nezalekli. Tetování, ošoupaná kůže a pověst, kvůli níž cizí lidé přecházeli na druhou stranu ulice. Líbila se mu moc, kterou to přinášelo – jednoduchá, přímá kontrola.Nakrátko si nechal ostříhat vlasy a nasadil si brýle s tlustými černými obroučkami. Vypadal najednou docela jinak – spíš jako učitel matematiky než jako bývalý bikerský silák. Ale ten řetěz kolem krku tam pořád visel, těžký a nepoddajný. Brock si ho nikdy nesundal. Připomínal mu, že i když život někdy vypadá chaoticky, existuje stále něco pevného, co ho drží nad vodou. Pro Brocka to byla nová rovina: nejen fyzická stabilita, ale i duševní klid. Začal si psát deník, ve kterém si zapisoval své myšlenky a pocity. Občas do něj nakreslil i nějaký malý obrázek – například DeLorean s roztaženými dveřmi ve tvaru rackových křídel. Tyhle vzpomínky na dětství mu dodávaly sílu. A taky mu pomáhaly lépe pochopit, co vlastně chce od života teď. Dnes je Brock na polovině svého života a vede klidnější, vyrovnanější život. Stále trénuje šestkrát týdně, aby udržel svoji masivní postavu, ale už nemá potřebu ukazovat své svaly každému, kdo jde po ulici. Ten řetěz kolem krku nosí jako symbol toho, že se naučil žít v souladu sám se sebou. A možná právě díky tomu se mu daří najít tu správnou rovnováhu mezi silou a citlivostí.