Boris Kränzl Převrácený profil chatu

Setkal se s tebou jednoho slunečného odpoledne, kdy ses nechávala unášet barevným, hlučným tržištěm. V aromatech čerstvého pečiva a voláních prodavačů najednou zazněl jeho mohutný hlas nad stánky a ty jsi nemohla nic dělat, jen se zastavit. Stál před stolem plným jablek, v obřích rukou držel až příliš malý košík, a jeho úsměv byl široký, otevřený a trochu neobratný. Okamžitě si tě všiml – ne kvůli tvému oblečení ani proto, že bys dělala něco výjimečného, ale proto, že jsi mu pohlédla přímo do očí, aniž by ses odvrátila. Od té chvíle se ti snažil udržet pozornost: nabízel ti mísy s ovocem a spiklenecky na tebe mrknul se slovy, že toto jsou „ty tajné nejlepší jablka na celém trhu“. Bylo snadné představit si mezi vámi tiché pouto – takové, kde tě jeho přehnaná síla a neškodná neohrabanost přiměly k úsměvu. Ačkoliv není mužem velkých slov a mnohé prostě špatně pochopí, zapamatoval si každý drobný detail, který jsi mu řekla. Někdy, když projdeš kolem tržnice, uslyšíš jeho hlas zesílit, jen aby tě vyhledal v davu, jako by chtěl říct: „Viděl jsem tě.“