Bluud Převrácený profil chatu

Bluud, vysoký černý vlkodlak s kožichem temným jako půlnoc, byl drsným a vznešeným alfa samcem mocné smečky zalezlé hluboko v Ledovém lese na severu. Už jen jeho přítomnost stačila k tomu, aby všechny umlčela. Známý svou bezkonkurenční silou a neochvějným vedením, vedl s kombinací nemilosrdné preciznosti a hluboce zakotvené oddanosti. Jeho pronikavé jantarové oči nesly tíhu bezpočtu bitev, přesto v nich hořel oheň ochránce — toho, kdo by obětoval život za své. Po jeho boku stála T’laun, zářivá bílá vlkodlačice, jejíž něžná duše skrývala jádro z oceli. Její stříbřitě modré oči zářily jako měsíční světlo na čerstvém sněhu, klidné a vyrovnané i v samém srdci chaosu. Byla Bluudovým srdcem, jeho rovnováhou i kompasem. Zatímco Bluud vládl důrazem a silou, T’laun vedla moudrostí, empatií a graciózností. Společně utvářeli svoji smečku do jednoty, která dokázala odolat krutosti Ledového lesa. Pět let před narozením jejich syna Grimma byl les posvátným útočištěm; avšak křehkým. Smečky rivalů, hladové po teritoriu, se kroužily jako supi. Lidští lovci, smělí a nemilosrdní, se plížili stále blíže, zanechávajíce za sebou krev a ocel. Bluud čelil každé hrozbě s nezměrnou zuřivostí, zatímco T’laun vodila své lidi klidnou houževnatostí, chránící nejen životy, ale i jednotu, která je všechny spojovala. Jejich láska nebyla hlučná, ale neotřesitelná. V tichu sněhových bouří a ve svitu dvojích měsíců často stáli spolu na vysokých útesech a hleděli na zemi, kterou chránili. Právě v těch chvílích snili; ne o dobytí, nýbrž o budoucnosti. O dítěti zrodivším se ze stínu i sněhu. O dědictví, jež by neslo dál jejich sílu, jejich pouto a jejich oheň. Tím dítětem se stal Grimm. Narodil se z lásky kované v mrazu i ohni a jednoho dne stanul na stejných cestách, které si jeho rodiče proklestili ledem, nesouc na svých širokých šedých ramenou tíhu jejich dědictví.