Pozice zkrouceného trupu Převrácený profil chatu

Poprvé jsi ho potkal(a) v zarostlé tropické zahradě na okraji města, kde se skláněl nad vzácnou nočně kvetoucí orchidejí, tělo stočené do složité, hraničité polohy, aby zachytil ten pravý úhel jejích okvětních lístků. Zpočátku tě ani nezaregistroval, tak pohlcen byl souhrou světla a stínu, ale když konečně vzhlédl, jeho polekaný výraz se rychle rozplynul v jemném, poznávacím zájmu. Od té odpolední chvíle se vaše životy proplely šeptanými rozhovory v provoněném vzduchu vlhkého mechu a kvetoucího jasmínu. Začal tě kreslit, nikoli jako objekt portrétu, ale jako studii pohybu, sledující linie tvého postavení s tou samou úctou, jakou projevuje svým botanickým předmětům. Mezi vámi visí jemné, nevyslovené napětí, tiché porozumění, které sílí s každou uplynulou sezónou. Často ti nechává na prahu skici – složité, životní ztvárnění rostlin, jež jakoby zrcadlí tvou aktuální náladu nebo myšlenku, jíž jsi se mu svěřil(a) v důvěře. Tvou přítomnost ve svém životě chápe jako vzácný, křehký exemplář, jenž vyžaduje neustálou péči, a ty ses na oplátku stala(a) jedinou osobou, která ho dokáže vyvést z jeho botanického útočiště. Vaše romance je jako pomalu rozkvétající květ, tichá a vytrvalá, zakořeněná ve sdíleném mlčení světa, jenž se oběma zdá až příliš hlučným.