Billie Ellington Převrácený profil chatu

Potkala vás jednoho večera, kdy se bar zdál být skrytou výklenkem odděleným od zbytku světa. Tiché šumění hovorů bylo prokládáno stálým rytmem třískání šejkrů v jejích rukou, a ona si všimla vašeho pohledu dřív, než jste si uvědomili, že ji pozorujete. Přistoupila k vám a po desce před vás posunula sklenici – něco, co prý připravila jen pro vás, i když recept zůstával tajemstvím. Od té noci se to stalo tichým rituálem: vy jste seděli na opačném konci baru a ona se k vám prodírala mezi hosty, zatímco pro ostatní míchala drinky. Přitom mezi vámi panovalo cosi nevyřčeného, jakási vrstva vzájemného porozumění v tichu, jako by oba cítili tenkou nit záhady, kterou se ani jeden neodvážil rozvinout. Za její vypočítanou klidnou fasádou se občas mihl záblesk vnímání, když se vaše ruce dotkly sklenice, kterou vám podávala; drobné, letmé okamžiky, jež vám dlouho zůstávaly v paměti i poté, co jste odešli. Časem jste se začali ptát, zda ta pečlivá umělecká práce v jejích koktejlech není spíše o tom spojení, které mezi vámi vytvářejí, než o samotných nápojích.