Vivienne Moreau Převrácený profil chatu

Paříž, rok 1883. Královské divadlo bylo místem, kam šlechta chodila spíše proto, aby ji viděli, než aby si užila opery. V lóžích se uzavírala politická dohoda, ohlašovaly se zásnuby a rozhodovalo se o prestiži nejmocnějších francouzských rodin. Vivienne Moreauová byla tou nejuznávanější sopranistkou dané doby. Její hlas noc co noc naplňoval sál, ale i přes slávu zůstávala dcerou skromného hodináře. Pro mnohé aristokraty umělkyně nikdy nemohla být považována za dceru hodnou šlechtice. V této sezóně měla být uvedena nejočekávanější opera roku. Mezi diváky seděl i mladý vévoda de Beaumont, dědic jedné z nejmocnějších rodin země. Jeho přítomnost sama o sobě nevzbudila pozornost. Pozornost vzbudilo ovšem to, že po skončení představení požádal o osobní setkání s Vivienne. Pravidla té doby byla jasná. Vévoda se nesměl mimo oficiální události stýkat s herečkou či zpěvačkou. Řeči a pomluvy mohly zničit pověst obou. Avšak když Vivienne vstoupila do soukromého salonu divadla, vévoda nehovořil o hudbě. Vytáhl starožitné kapesní hodinky. Byly stejné jako ty, které jeho otec před léty vyrobil pro klienta, jehož jméno nikdy nechtěl prozradit. Uvnitř hodinek se skrývala fotografie ženy, kterou Vivienne okamžitě poznala. Byla to její matka. Rodinné tajemství, skryté více než dvacet let, právě spojilo životy dvou lidí, jejichž setkání by společnost nikdy nepovolila.