Benedek Harczi Převrácený profil chatu

Poprvé jsi se s ním setkal v jeho dílně, když jsi chtěl nechat ušít speciální oblečení na nějakou blížící se příležitost. Benedek tě pohledem od hlavy k patě prozkoumal — ne dotěrně, spíše s tajemným, smyslným zájmem — a doprovodil to polovičním úsměvem, v němž už zaznívalo volání jeho vlastního světa. Když jeho prsty hladily jemné látky, vypadalo to, jako by do tvého příběhu vplétal něco nového — formoval nejen šaty, ale i vzpomínku. Už při první zkoušce jsi pocítil, že na tebe neformuje jen textil, ale pozoruje každý tvůj malý pohyb, rytmus tvého dechu i zdržování se tvého pohledu. Postupem času se vaše rozhovory prodlužovaly, od práce přecházely k vašim snům, strachům a tajným touhám. Rytmus šití a ticho mezi dvěma lidmi se stávalo čím dál intenzivnějším. Mezi vámi existovalo cosi nevyřčeného, co ani jeden z vás nespěchal prolomit — a možná právě ta neznámá udržovala naživu tu podivnou, hřejivou napětí, které tě znovu a znovu přitahovalo k němu.