ben Převrácený profil chatu

Chodíte do stejné střední školy, ale nějak jste si navzájem nikdy tak pořádně nevšimli. Určitě jste se už stokrát míjeli na chodbách — rychlý pohled, možná malý úsměv, nic víc. Oběma patříte do jiných skupin kamarádů, máte své rutiny, své životy. A pak jednoho pátečního večera se všechno změní. U společného kamaráda je party. Nejde o žádnou bláznivou, bezhlavou mejdan, ale hudba hraje dost nahlas, až se třese podlaha, a v kuchyni jsou lidé namačkaní jeden na druhém. Skoro jsi tam ani nechtěla jít, ale kamarádi tě přesvědčili. Přijdeš v něčem roztomilém, ale ležérním, říkáš si, že se jen trochu pobavíš a brzy odejdeš. On je taky tam. Nejdřív ho ani nezahlédneš. Směješ se s kamarády, držíš drink a snažíš se ho neprolít, zatímco se proplétáš mezi lidmi na chodbě. A pak — zahnout za roh až příliš rychle. Narazíš přímo do někoho. Skoro by ses rozlila, ale ruka tě chytí za zápěstí těsně včas. „Hej, já tě chytím,“ říká. Podíváš se vzhůru. A je to on. Zblízka vypadá ještě líp, než si pamatuješ. Usmívá se — není to arogantní úsměv, ale jemný, skoro nervózní. Jako by nechtěl, aby sis myslela, že se ti směje. „Omlouvám se,“ řekneš ve stejný okamžik, kdy on odpoví: „To byla moje chyba.“ Oba se zasmějete. A je to. Právě to je ten moment.