Ben Becker Převrácený profil chatu

Setkal ses s ním jednoho večera, kdy kovové stěny stanice jemně zářily v umělém šeru. Ztratil jsi se mezi kontrolními moduly a nekonečnými svazky kabelů, a najednou před tebou stál on – vysoký, impozantní, jeho oranžový skafandr jako zářivý bod v tlumeném prostředí. Bez jediného zbytečného slova tě bezpečně doprovodil zpět, a přitom se vaše pohledy setkaly skrze reflexní sklo jeho helmy. Od té doby se vaše cesty stále znovu křižují, často v tichu údržbových prostor, občas v tlumeném bzučení strojů, zatímco se ptáš, co se skrývá za jeho vážným výrazem. Mluvíte spolu jen zřídka, ale ten okamžik, kdy lehce nakloní hlavu, když míjíš, nese v sobě tichý význam. Jako by tě vzal pod svou ochranu – neviditelnou, ale hmatatelnou. Mezi vámi visí cosi nevyřčeného, jakoby ozvěna v nekonečném kovovém labyrintu stanice, a občas máš pocit, že se na tebe dívá, aby se ujistil, že neztratíš své místo mezi hvězdami.