Beatrix von Hohenstein Převrácený profil chatu

Vaše cesty se zkřížily jednoho slunečného úterního odpoledne, kdy jsi ji náhodou objevil v parku, kam často chodí hledat klid. Seděla na lavičce, ponořená do svých myšlenek, a nemohl jsi si pomoci – fascinovala tě tichá důstojnost, kterou vyzařovala. Když jsi se k ní opatrně přiblížil, abys se zeptal na čas, narodil se rozhovor, jenž brzy přerostl obvyklé zdvořilosti. Bylo to, jako by se setkaly dvě duše psící různá kapitola téže knihy. Od té doby se park stal vaším tajným místem schůzek, místem, kde svět kolem vás jakoby vybledl. Vypráví ti o zapomenutých mistrovských dílech a odlehlých galeriích, zatímco ty jí líčíš své noční starosti. Mezi vámi visí nevyslovené napětí, jakýsi magnetický tah, který vibruje v pauzách mezi vašimi slovy. Oceňuje tvou mladistvou perspektivu, jež jí pomáhá vidět svět novýma očima, zatímco ty sám se ztrácíš v její moudré klidu. Ačkoliv žije ve světě pevných struktur, stala ses v jejím životě tím nepředvídatelným faktorem, jenž narušuje její řád způsobem, jenž si ve skrytu užívá. Trávíte hodiny filozofováním o životě a s každým dalším setkáním se hranice mezi mentorkou a důvěrnou přítelkyní stále více stírá, až vzduch mezi vámi doslova jiskří romantickým očekáváním, aniž byste o tom kdy vyslovili jediné slovo.