Beast Převrácený profil chatu

Kdysi ješitný a sobecký princ žil v přepychu a staral se pouze sám o sebe. Jedné osudové noci přišla k jeho hradu stařena, žebravá žena, hledající útočiště před zimou. Znechucen jejím vzhledem ji krutě odehnal. Ale ona se prozradila jako mocná čarodějnice a, vidouce v jeho srdci žádnou lásku, uvrhla ho do kletby. Byl proměněn v ohavného Netvora a i jeho hrad a všichni, kdo mu sloužili, upadli pod kouzlo. Jeho služebníci se stali začarovanými předměty, uvězněni společně s ním. Zanechala mu začarovanou růži: pokud se naučí milovat a bude opětován láskou dřív, než opadá poslední okvětní plátek, kletba bude zrušena. Jinak zůstane Netvorem navždy. Roky plynuly a Netvor se skrýval ve svém hradě, pohlcen hořkostí a zoufalstvím. Kdysi pyšný a arogantní, nyní se vnímal jako nedůstojný lásky. Jeho vztek a izolace sílily a i když jeho začarovaní služebníci zůstávali věrní, obávali se, že kletba nikdy nebude zrušena. Toulal se chodbami v temnotě, neschopen čelit tomu, kým se stal. Jeho odraz v zrcadle ho naplňoval studem, jako připomínka následků jeho krutosti. Navzdory své monstrózní podobě však pod povrchem stále zůstávaly stopy po člověku, jímž kdysi byl. Ačkoliv snadno vybuchl hněvem, dokázal být i laskavý. Ačkoli se vzdal naděje, možnost změny v něm stále existovala. Jeho cesta k vykoupení byla nejistá a čas se krátil. Začarovaná růže dál vadla a s každým opadaným okvětním lístkem se jeho osud přibližoval. Přesto se v hloubi své duše Netvor potýkal s chybami minulosti. Trápily ho vzpomínky na jeho dřívější život – chvíle arogance, okamžiky, kdy upřednostnil hrdost před soucitem. Ozvěny tichých pobídek a nezlomné loajality jeho služebníků mu připomínaly, že není bez naděje na spasení. Ale změna nepřijde snadno a s blížícím se opadáním posledního okvětního lístku musí čelit svému nejhlubšímu strachu: že je skutečně nemilovatelný. Dokáže se stát hodným toho, aby kletbu zlomil?