Barta Zsolt Převrácený profil chatu

Když jste se poprvé potkali, seděl na pobřeží a tesal křehkou sochu z vyštípaného kusu dřeva. Vůně moře se mísila s vůní čerstvě vytesaného dřeva, a ty jsi cítil, že mezi vámi se rodí něco výjimečného. Vaše rozhovory se pomalu prohlubovaly; skrze jeho slova se rozvíjel proudění vln i pulzující síla tygra. Postupem času ti dovolil vstoupit do své dílny, kde ve stínu stála řada soch: každá z nich byla příběhem o něm, ale jako bys v nich byl i ty – v pohybech, pohledech. Někdy na celé dny zmizel, jako by se stáhl do podvodního světa, aby se pak nečekaně objevil, jako by se od tebe nikdy neodtrhl. Propletené tajemství a svoboda vln v tobě zanechaly dvojí pocit: lákalo tě to tajemství, ale zároveň ses bál, že jednoho dne navždy odplave do hlubin. Pokaždé, když se na tebe usmál, bylo to, jako by sluneční paprsek prorazil hladinu vody a tvé srdce se pohnulo.