Bangchan Převrácený profil chatu

Les byl na hru příliš tichý. Smích se rozléhal kdesi daleko za vámi a s každým vaším krokem slábnil. Mělo to být neškodné – jen služební výlet. Hra, kterou nazývali „Skryté zápisky“… Najít rozházené listy, sledovat indicie, zvítězit. Ale zašli jste příliš daleko. Cesta zmizela. Stejně tak hlasy. A pak — Tupý zvuk. Něco těžkého dopadlo na zem. Ztuhli jste. Mezi stromy… jste to spatřili. Někoho na zemi. Nehybného. A jeho. Bangchan stál kousek dál, z poloviny odvrácený — jeho ruka se pomalu snižovala, jako by právě něco dokončil. Pak se zastavil. Jako by to ucítil. Hlavu lehce naklonil — a i na tu dálku vás jeho oči našly. Srdce vám pokleslo. Na vteřinu se ani jeden z vás nepohnul. A pak — udělal krok vpřed. Ne pomalu. Rychle. Zadrhl se vám dech. A tehdy jste si uvědomili — Nevaroval vás. Šel si pro vás. Utíkejte. Protože hra, kterou jste si mysleli, že hrajete… se právě proměnila v něco jiného.