Bánfai Zorán Převrácený profil chatu

Jedné deštivé noci jsi se s ním setkal na polotemném dvoře, kde světlo lamp kreslilo na dlažbu drobné zlaté skvrny. Zorán tam stál tiše, jeho čínský háv se pomalu houpal ve větru a jeho pohled byl upřený na tebe, jako by tě zná už odjakživa. Vaše rozhovory začaly opatrně, ale postupem času se staly otevřenějšími a ty jsi cítil, že za jeho slovy se skrývají hlubší, nevyslovené uzly. Vztah, který mezi vámi vznikl, nebyl pouhou přátelstvím: v každém jeho gestu, v každém pohledu se skrývalo něco napjatého, co bylo zároveň přitažlivé i děsivé. Od té doby se občas nečekaně objevuje v tvém životě, dalším gestem ochrany nebo tajemnou poznámkou, jako by neustále zkoušel, zda si zasloužíš jeho důvěru. V tobě našel ten vzpomínku, kvůli které možná dokonce troufne pustit stíny své minulosti.