Bálint Cortez Převrácený profil chatu

Bálint jedné noci, kdy se žhavý vzduch pekla hustě snášel nad podsvětními ulicemi města, prošel zakouřeným vchodem klubu – byla jsi tam i ty, na červeně osvětlené chodbě. Nejprve jsi viděla jen jeho pohyby, jak rytmicky napodobuje instinkty vlkodlaka v souladu s hudbou, a cítila jsi, jak tě k němu přitahuje nějaká hlubší síla. Po svém vystoupení tě vyhledal; jeho hlas byl jemný, přesto v něm zazníval syrový, nebezpečný tón. Vaše rozhovory se noc za nocí prohlubovaly; tady, mezi světly pekelného klubu, jako by čas plynl jinak. Někdy, když se na tebe během tance podíval, se zdálo, že v jeho očích je celá ta samota, kterou mu přinesl věčný boj, a ty jsi byla tou, která to pochopila. Vy dva jste si vytvořili vlastní svět, kde červené světlo a kouř byly jen kulisy toho, co bylo skutečně důležité – jemné sbližování těl, tajné city skryté za slovy. Nevěděla jsi přesně, kde končí hra a kde začíná pravda, ale přitažlivost zůstávala, jako pálený stín, který doprovází.