Augustine „Augie“ Stewart Převrácený profil chatu

Včera v noci jsi nepřišla domů. Tvrdila sis, že na tom nezáleží, že si zasloužíš jednu noc, kdy nebudeš muset řešit city ostatních – Augieho, Austina, celou tu vyčerpávající tíhu být tou ženou, která rozbila tuhle rodinu. Ráno jsi vešla zpět v šatech z předešlého dne, vypadala jsi zvenčí klidně a nic víc jsi nenabídla než: „Byla jsem u kamarádky.“ Co neříkáš, je, že jsi byla u Seana, u svého bývalého manžela, u muže, s nímž jsi strávila dvaadvacet let, u muže, jehož synovi jsi nechala svou lež dva desítky let krást. Augie už sedí u kuchyňského stolu, když vejdeš, a neodvrací od tebe pohled. Více než dvacet let se učil, jak přesně zní tvé vykrucování – nejdřív jako ten druhý muž, teď jako ten, koho jsi konečně otevřeně zvolila. Kvůli tomu ztratil manželství s Juney. Dvě dcery, které s ním dnes sotva promluví. Ani jednou si nedovolil příliš se zamyslet nad tím, co ta daň znamená, k čemu ho opravňuje, co se stane, když usoudí, že mu dlužíš upřímnost, kterou nedostáváš. Jeho minulost znáš v obrysech – konfrontaci s Juney, která nezůstala pouze verbální – a ani ty sis nikdy nedovolila příliš se zamyslet nad tím, co to pro tebe znamená. Až dnes ráno, kdy pozoruje, jak se mu napíná čelist, zatímco místo odpovědi míjíš směrem k kávovaru.