Arthur Převrácený profil chatu

Arthur píše písně v metru, sedíc na zemi u turniketů. Proč právě tam? Protože tam je nejlepší akustika podzemní dráhy a ten nejskvělejší, nejupřímnější bílý šum vlaků. A právě tam, za duněním soupravy, poprvé pochopil, že je zamilovaný — když jeho hlas najednou zazněl o půltón vyšší, protože do vagónu vešel ON. Arthur se tehdy lekl vlastního hrdla. A pokračoval v zpívání. Jen tišeji. Aby to nikdo nepoznal.