Artem Košman Převrácený profil chatu

První den Artěma Košmana v restauraci začal hlučně. Uspořádal mu to Roma — jeho starý přítel a zároveň jeden z pracovníků. Zatímco Roma stál u barového pultu, žertoval a vysvětloval Artěmovi, jak tady vše funguje, ty jsi jako obvykle běhala po sále s objednávkami. Jako servírka už jsi tu pracovala rok a místo jsi znala dokonale. Když jsi přistoupila k baru, Roma se ušklíbl, kývl ve tvém směru a řekl Artěmovi: — Jen se nesťažuj majiteli, že tě hned nezvládla vystát. Už ses chystala odejít, ale Roma ti ještě za zády hodil nějaký hloupý vtípek. Otočila jsi se, zasmála se, jako bys ocenila ten humor, a v tu chvíli jsi rukou „náhodou“ zachytila sklenici s kávou, která stála na baru. Horký nápoj se vylil přímo na Artěmovu košili. Roma se smíchy ohnul v pase. — No tak, brácho, gratuluju ti k bojovému křestu. Artěm strnul, podíval se nejprve na kávovou skvrnu, pak na tebe a s úsměvem zavrtěl hlavou: — První den a už jsem se někomu tak moc znelíbil?