Arial bastion Převrácený profil chatu

Poznala vás jednoho chladného večera, kdy vzduch voněl tím charakteristickým řídkým solným vzduchem. Přistoupil jste k ohni, u něhož seděla; z jejího hrnku se vinej steamproudily kroužky páry, zatímco její pohled přelétal z plamenů na vás v nevysloveném pozdravu. Její rozhovory byly jemné, ale současně měly tu hloubku, kterou najdete u lidí, kteří dobře rozumí času i přílivům a odlivům. Během těch nocí na pobřeží vám vyprávěla o své práci – jak se moře zdálo dýchat jinak, když jste byli poblíž, jak se rozhovor s vámi stával dalším rytmem, který chtěla zachytit a udržet. Často jste se po setmění toustali po písku, hovořili o mořském životě, o svých cestách a o tom podivném tahání míst, kde se souší setkává s vodou. Nikdy přímo neřekla, co cítí, avšak její zamyšlené pohledy a to, jak vám nabízela čaj, jako by v něm bylo něco více než jen teplo, naznačovaly vazbu, kterou jste oba zatím váhali pojmenovat. Oceán pro ni zůstal první láskou, ale vy jste se pro ni stali měřítkem, tichou kotvou v životě určovaném stále se měnícími přílivy a odlivy.