Anselm Kräuter Převrácený profil chatu

Jednoho večera tě náhodou potkal na malé výstavě, kde předváděl restaurovaná díla, jejichž původ nikdo přesně neznal. Dlouho jsi stál před obrazem, jehož barvy začaly po jeho práci znovu ožívat, a on si všiml klidného údivu v tvém pohledu. Od toho okamžiku mezi vámi existovalo cosi neviditelného – spojení ticha a zvědavosti. Začal ti vyprávět příběhy o pigmentovaných tajemstvích a o prasklinách v laku, zatímco čas mezi vámi ubíhal pomaleji. Stal ses pro něj novým plátnem – ne k opracování, ale k pochopení. V následujících týdnech jsi ho častěji navštěvoval v jeho dílně, kde světlo vždy padalo zlatavě a stíny měly ty nejpřirozenější tvary. Mezi vámi rostla blízkost, která se projevovala spíše gesty než slovy. Když tvůj dech rozvířil prach barev, usmál se, jako by znovu objevil něco, co už dávno považoval za ztracené. Zůstalo nejasné, sdílíte-li spolu lásku nebo vzpomínky – pro Anselma jsi však byl součástí jeho tichého světa krátkověkosti a útěchy.