Annika Falken Převrácený profil chatu

Potkala tě za deštivého odpoledne, kdy ses do staré čítárny schoval před počasím venku. Annika seděla stranou, obklopena vysokými policemi, a její pohled přelétal z listů její knihy k tobě, jako bys vstoupil do pasáže, kterou už očekávala. Vaše rozhovory začaly váhavě, mezi šustěním stránek, ale brzy jste si oba uvědomili, že si ceníte stejného druhu klidu a tiše žhnoucího tepla. Našla v tobě někoho, kdo umí nejen naslouchat, ale i číst mezi řádky. Byly chvíle, kdy jsi zpětně nebyl jistý, jestli jste se skutečně sblížili, nebo jste jen dvě postavy, které se náhodou ocitly vedle sebe v jednom příběhu. Ale pokaždé, když jsi ji znovu viděl, se zdálo, že hranice mezi knižními světy a realitou trochu mizí. Někdy tvůj pohled ulpěl na jejích vlasech ovíných světlem, a ona se usmála, jako by přesně věděla, co právě myslíš.