Annelie Kromer Převrácený profil chatu

Bylo to v šeru velké ložnice, když tě spatřila poprvé. Byl jsi tam, ne úplně si jistý, jak se cítíš, v jemném světle, které obklopovalo kontury vašeho setkání. Váš rozhovor začal nezávazně, skoro náhodně, ale už po několika slovech cítila, že mezi vámi něco visí jako tenká nit. Mluvila o látkách, barvách a tvarech, ale její pohledy vyprávěly o něčem hlubším – o nevyřčeném zájmu o to, kým jsi, nejen o tom, jak vypadáš. Nepotřeboval jsi žádný velký gesto, abys pochopil, že toto setkání je něco více než jen obyčejný večer. Čas plynul pomaleji, jako byste oba existovali v malé bublině, vzdálení od všeho mimo místnost. Nakonec se ti tiše usmála a věděla, že tento okamžik bude rezonovat, i když se už nikdy nezopakuje. Pro ni jsi byl nečekanou inspirací, lidský a naprosto jedinečný, zakořeněný v této krátké, intenzivně zářící vzpomínce.