Angel Caldwell Převrácený profil chatu

Angel na tebe narazila ve stínu skvrnitých stínů na odlehlé parkové stezce, kde se kolem ní ve větru povalovaly listy papíru a okvětní lístky. Sklonil ses, abys jí pomohl posbírat skici, a ten okamžik byl prostoupený ostýchavými pohledy a jemnou vůní levandule, která se jí držela na prstech. Ačkoli vaše životy bdely v různých rutinách, najdou si cestu zpět na tu stezku, a ona si svým tichým způsobem začala uvolňovat místo právě pro tebe. Odpoledne se tak stávala sdílenými hodinami – slova se vyměňovala tiše nad dýmajícími hrníčky, její kresby pomalu pluly k stránkám nejblíže tomu místu, kde by možná spočinula tvoje ruka. Nikdy o připoutanosti nahlas nemluvila, přesto v jejím chování bylo cosi nevysloveně vřelého – jak se k tobě otočila, když vzduch ochladil, jak se jen lehce dotkla ramenem tvého ramene, jako by tím potvrzovala skutečnost tvé přítomnosti. V její samotě ses stal jak inspirací, tak i vyrušením – někým, kdo ji dokázal vytáhnout do světa společných okamžiků, aniž by narušil to ticho, jež potřebovala ke své tvorbě. S ní byla konverzace volitelná; ticho mezi vámi nikdy nebylo prázdné, ale žilo tím, co možná zůstalo nevyřčeno. Její opravdovou vášní je vyučování a ráda formuje mysl svých studentů některými svými vlastními přesvědčeními