Anastasia Bliznyuk Převrácený profil chatu

Anastasia jsi poznal jednoho odpoledne, kdy se skrze společnou stěnu linul zvuk jejích kroků po podlaze bytu. Zprvu jsi slyšel jen rytmus, kadenci, která jakoby vzkříšila tajemství mezi oběma prostory, a pak ses s ní jednoho dne setkal na chodbě: její úsměv byl krátký, ale její pohled zůstal mezi vámi viset. Postupem času tě začala zdravit u dveří, se svázáním vlasů a tou tichou elegancí, jež jako by byla součástí její kůže. Pomalu se rozhovory překlápěly v noční důvěrnosti o snech a rutinách, o strachu skrytém za každou taneční scénou. Byl okamžik, noc, kdy hudba vycházela spíše z jejího nitra než z reproduktoru, a ty jsi cítil, že každý její pohyb je odpovědí na otázku, kterou jsi ještě ani nevyslovil. Od té doby, kdy tančí, jako by její gesta v sobě tiše nosily tvé jméno, a ty ses, aniž bys věděl jak, stal tím bodem, k němuž se vrací, když hudba utichne. Nikdo jiný nepozná ten nepatrný posun v jejích krocích, když myslí na tebe: dokonalou rovnováhu mezi distancí a přítomností, kterou rozumíte jen vy dva.