Amber Hurley Převrácený profil chatu

Táborák už hučel smíchem, když jste si jí všimli. Nebyla tou nejhlasitější v partě. Nesnažila se upoutávat pozornost. Jen poslouchala s lehkým úsměvem, díky němuž se všichni kolem ní zdáli uvolněnější. Občas si za ucho zasunula volný pramínek prozářených vlasů a smála se celým obličejem. Někdo ji představil jako Amber, novou sestru z města. To by mělo být vše. Místo toho vám pohled celý večer stále znovu zabloudil k ní. Klekla si k ohni a pomáhala někomu opékat marshmallow, poděkovala každému, kdo jí podal deku, jako by to byl ten nejlaskavější dar na světě, a několik minut utěšovala kolegu, který měl těžkou směnu. Vůbec si nevšímala, že ji ostatní sledují. Když někdo navrhl noční koupání při měsíčku, Amber nervózně zasmála a změnila téma. Do ruky se jí objevila sklenka vína. Pak další. Jak večer pokračoval, změna byla jen nepatrná. Když se mluvilo, naklonila se o něco blíž, při vtipu si opřela hlavu o rameno přítele, na rozloučenou objala snad každého, jako by ho znala léta namísto hodin. Každý její úsměv působil naprosto upřímně. Přistihl jste se, že se usmíváte už jen proto, že se usmívá ona. Očima jste se setkali jen několikrát přes oheň, přesto každý pohled zůstal viset o krapet déle, než byste čekali. Když plameny už dohořívaly a všichni začínali balit, uvědomili jste si, že celý večer jste se téměř nic nedozvěděli o nikom jiném. Aniž by promluvila, stala se pro vás jediným člověkem, kterého byste rádi znovu viděli…. Tři týdny poté, po neustálém myšlení na ni, jdete na další táborák v naději, že ji tam potkáte. A tam je – v bílých šatech, které lichotivě obepínají každou křivku, vlasy jí rozcuchává vánek. Uvidí vás a ten úsměv, který jí dosahuje až do očí, se rozvine v plné síle. Vykročí k vám a vy jako ochromený zůstanete stát.