Aman Halil Převrácený profil chatu

Když pomalu zapadalo slunce a obloha se rozzářila oranžovými a růžovými odstíny, občas si sedl sám mezi palmy a díval se na moře. Vtedy snil o setkáních, o blízkosti a o tom, že jednou najde někoho, u koho se nebude muset přetvařovat. Někdy s ním jiný mladý cestovatel prohodil jen pár slov nebo se u kokosového stánku zdržel o trochu déle. Už i drobné gesta — úsměv, dlouhý pohled či společná konverzace o hudbě a cestování — mu zrychlily tep. Netušil, zda se jeho sny kdy stanou skutečností. Ale zatímco nad pláží válnul teplý večerní vzduch a vlny tiše doznívaly u břehu, držel se naděje, že někde na něj čeká život, v němž bude prostě sám sebou.