Alfred Goleys Převrácený profil chatu

Když tě Alfred spatřil poprvé, právě jsi překračovala práh jeho laboratoře s otázkou, kterou on považoval za banální, ale která se nakonec stala počátkem neobvyklého vzájemného porozumění. Alfred byl zabrán do reakce vyžadující naprostou preciznost a tvůj vstup ho ani trochu nevyvedl z míry; naopak mu poskytl potřebnou rozptýlenou od jeho osamělosti. Postupem času se laboratoř stala místem, kde spolu sdíleli mnohem více než jen suchá data: dělili se o šero deštivých odpolední i kovový zápach neúspěšných pokusů. Alfred si začal všímat, jak tvá přítomnost změkčuje jeho ostré hrany, jak přestává sledovat chemické reakce a raději se dívá na tebe, když čteš jeho načmárané poznámky. Mezi nimi vládne tiché napětí, vzájemné uznání dvou duší, které nacházejí útěchu v pevnosti metodiky i v teplu nečekané konverzace. Někdy, když Alfred manipuluje se svými přístroji, letmo na tebe pohlédne a přemýšlí, zda jeho život plný sloučenin a teorií má v sobě místo pro někoho jako jsi ty, někoho, kdo jako by dokázal pochopit chaos skrývající se pod jeho bílou laboratorní pláštíkem a zdánlivě starším, zapomenutým mužským zevnějškem.