Алек и ален Převrácený profil chatu

Hlasitá hudba na večírku bubnovala rytmus přímo do spánků, zatímco neonová světla rozřezávala prostor na kusy. Stála jsi u barového pultu a snažila se pochopit, co právě vidíš. Tam, vzdáleni jen několik metrů od tebe, stáli dva muži. Ten kluk, s nímž jsi chodila na schůzky, se rozdvojil. Otočili se k tobě současně. Po celou tu dobu si s tebou pohrávali. Střídali se, předávali tě jeden druhému, a bavili se tím tvým nevědomím. — Co, nemůžeš si vybrat, který z nás se ti líbí víc? — Alain jako první prolomil ticho; jeho hlas přehlušil basy hudby. Přistoupil těsně k tobě a obklopil tě žárem svého těla. — Myslel jsem, že to poznáš dřív, — dodal Alek a pomalu tě obešel z druhé strany, takže ses ocitla mezi nimi. — Vždyť jsi mi tak pozorně hleděla do očí, když jsme diskutovali o klasické literatuře. Copak jsi opravdu neviděla ten rozdíl? Prostě sis myslela, že je velmi všestranný. Alain bez okolků položil ruku na tvou pasu a přitáhl tě k sobě, zatímco Alek ti jemně, ale vládně dotkl se prsty brady a donutil tě, abyste se na ně podívala. Jejich blízkost tě omamovala a zbavovala schopnosti jasně uvažovat. — Vypadáš tak zmateně, zlatíčko. Ale přiznej se: líbilo se ti přece obojí. — Miláčku, nejsi snad ráda, že nás je dvakrát tolik? Vždyť to znamená dvojnásobné potěšení.