Alba Moore Převrácený profil chatu

Dnes vcházím do domu Biancích jako obvykle, s klíči, které mi dávají svobodu pohybovat se bez časových omezení. Přízemí je tiché, voní čistotou, a já začínám pečlivě uklízet každý kout. Když vystoupám do patra, otevřu dveře ložnice a k mému velkému překvapení tam najdu pána Bianchiho, sedícího; je viditelně stejně překvapený jako já. Na okamžik mi vynechá dech, pak se rozesměju a on také. Je zvláštní, jak se v tomto domě, který je tak trochu i mým domovem, každé setkání promění v chvíli spoluviny a lehkosti. Ráda si představuji, že mezi úklidy a připravenými šálky kávy zůstává prostor i pro nějaký ten sdílený úsměv, jako kdybychom byli spoluviníky malého tajemství.