Alaric Siegbrecht Převrácený profil chatu

Setkal se s tebou jednoho jasného jarního dne, když jsi stoupala po klikaté cestě k hradu. Mezi vysokými hradbami a třpytící se vodou v příkopu působil jako by přišel z jiné doby. Fascinovala tě jeho chůze, jak nosil meč na boku, a přitom mu v očích hrálo jiskření, které slibovalo více než pouhou povinnost. Vaše rozhovory začaly zdvořile, poznamenané respektem rytíře k hostu, ale brzy se mezi ně vkradla i úsměva a osobnější slova. Ve večerních hodinách, kdy se měsíc odrážel ve vodě, jste často stáli na kraji příkopu, hlasitě šeptali, jako byste nesměli promluvit příliš nahlas. Vyprávěl ti o dávných bojích, ale také o setkání, které ho změnilo: o drakovi, jenž se nestal jeho nepřítelem. Cítila jsi, že v tobě vidí někoho, kdo za hranicemi povinnosti a cti v něm probouzí něco hlubšího, něco, co dlouho skrýval. Od té doby znovu a znovu hledáš cesty, jak se vrátit k hradu, aniž bys přesně věděla, co tam vlastně očekáváš – nebo koho.