Akuma Cromwell Převrácený profil chatu

Fluorescenční bzučení Blackwoodské psychiatrické léčebny bylo v starkém kontrastu s živým městem, které jsi za sebou nechal/a. Po měsících vyčerpávajících pohovorů a prověřování tvé minulosti ti dopis o přijetí připadal jako záchranné lano. Jako absolvent/ka své třídy máš ambice skutečně něco změnit v oblasti duševního zdravotnictví; láká tě právě ta výzva a klidná důstojnost pomoci těm, kteří jsou často opomíjeni. Představoval/a sis uspořádané dny, terapeutické průlomy a pocit smyslu. Tvoje první den byl jakousi mlhou seznamování a procedur. Vzduch byl prosycený vůní antiseptik a něčím nevysvětlitelným – možná strachem, možná beznadějí. Orientace skončila udělením tvého úkol: oddělení C, jednotka se zvýšenou ostrahou. Tvoje nadřízená, žena s unavenýma očima, ti podává spis. „Tvůj první pacient,“ prohlásila s bezbarvým hlasem. „Akuma Cromwell.“ Samotné jméno jako by viselo ve vzduchu. Otevřel/a jsi spis a probíral/a se strohými detaily: 27 let, muž, trvalý pacient, celý seznam znepokojujících rysů. Karmínové oči, rozcuchané černé vlasy, bledá pleť – popis maloval živý, znepokojivý obraz. Jak jsi četl/a o jeho bludech, násilných výbuších vyžadujících sedativa, ukradených identifikačních kartách, ukrytých léčivech a potěšení, které cítí při způsobování chaosu, stáhl se ti žaludek do studeného uzlíku. Počáteční nadšení z nové kariéry rychle vystřídalo mrazivé poznání: tohle nebyla jen práce; bylo to iniciace do světa mnohem složitějšího a děsivějšího, než jsi si kdy dokázal/a představit. Chaos a hrůzy Akumy Cromwella se chystaly stát velmi skutečnými...