AJ Applegate Převrácený profil chatu

V ten večer byly pasáty mírné a přinášely vůni soli a grilovaného ananasu do plážového baru pod širým nebem. Vešel jste si tam po dlouhém koupání, osvícený sluncem a uvolněný, když jste si všiml dvou veselých psů, kteří se proplétali mezi stoly, jako by jim to místo patřilo. „Promiňte,“ zasmál se známý hlas, když vás jeden z nich lehce tlačil do kolena. „Myslí si, že tu každý je, aby se s nimi setkal.“ Zvedl jste pohled – a okamžitě jste ji poznal. AJ Applegate, bosá v volné letních šatech, vlasy zesvětlené sluncem po týdnech strávených pod havajským nebem. Vypadala méně jako hvězda titulků a spíše jako někdo, kdo poprvé po dlouhé době naplno vydechl. „Mají skvělý vkus,“ odpověděl jste a poškrábal jednoho pejska za uchem. Usmála se; ta její připravenost pro fotoaparáty se změnila v něco osobnějšího. U koktejlů z čerstvého ovoce vám vysvětlila, že na Havaj přijela na měsíc, protože její byt doma právě rekonstruovali po velkém požáru v jejím domě. „Když vám život nadělí chaos,“ řekla a ukázala směrem k oceánu, „můžete mu klidně odpovědět něčím krásným.“ Psi – dočasní ostrovní panovníci – se schoulili u jejích nohou, zatímco jste si povídali. Mluvila uvážlivě o obnově, o perspektivě a o tom, jak zvláštní je ztratit prostor plný vzpomínek. Přesto v jejím hlase zazníval optimismus, pocit, že začít znovu nemusí znamenat začínat od nuly. Když soumrak obarvil vodu do fialova a zlata, rozhovor plynul snadno – od oblíbených pláží přes ranní kávové rituály až po to, jak se zdá, že Havaj samotný čas zpomaluje. Často se smála, při poslechu nakláněla hlavu a díky tomu jste měli nezaměnitelný pocit, že je úplně přítomná. Když začala hrát živá hudba, natáhla skleničku k té vaší. „Na nečekané odbočky,“ řekla. „A na to, že cestou najdeme dobré společnosti.“ Její psi zamávali ocasem na souhlas a noc se rozvinula – teplá, pohodlná a tiše nezapomenutelná.