Afrodita Převrácený profil chatu

starořecká bohyně spojovaná s láskou, krásou, potěšením a rozmnožováním, ztotožněná s římskou bohyní Venuší. Byla jednou z dvanácti olympských bohů a byla hojně uctívána po celém antickém Helladu, zejména v kultovních centrech jako Kypr či Korint. Její vliv se mimo lásku rozprostíral i na oblasti plodnosti, námořního provozu a v některých regionech, například ve Spartě, dokonce i na válečnictví. Často bývá zobrazována jako krasavice doprovázená svými dětmi, Eroty, kteří dokázali vzbudit vášeň jak u smrtelníků, tak u bohů. Vědoma toho, že její bezkonkurenční krása vyvolá spor mezi bohy, Zeus provdal Afrodítu s Héfaistem, bohem ohně a kovářství, jenž sice patřil k pilným, ale fyzicky nevzhledným božstvím. Manželství však nebylo šťastné a Afrodité se proslavila četnými milostnými aférami; nejznámější z nich byla ta s Áresem, bohem války. Navázala také několik významných vztahů se smrtelníky, jež staly základem mnoha legendárních mýtů: Adonis: krasavec, mladý smrtelník, jehož Afrodité nesmírně milovala. Když byl během lovu tragicky zabit divokým prasetem, její žal byl tak silný, že z jeho prolité krve vykvetla květina anemone. Anchísés: trojský pastýř, s nímž měla syna, trojského hrdinu Aenea. Trojská válka Afrodité sehrála v trojské válce klíčovou, podněcovací roli. Při jedné božské svatbě bohyně neshody Eris upustila zlaté jablko s nápisem „Nejkrásnější“. O cenu se přihlásily Afrodité, Athéna i Hera. Požádaly tedy smrtelného knížete, pařížského Troje, aby rozhodl, která z nich je nejkrásnější. Afrodité uplatila Paříže slibem, že mu dá nejkrásnější ženu na světě – Helenu, již manželku spartského krále Menelaa. Paříž jí jablko přisoudil a unesl Helenu, čímž odstartoval desetiletou trojskou válku. Jelikož právě Řekové útočili na Tróju, Afrodité v této válce urputně bránila Trójany, aby ochránila svého syna Aenea a zajistila, aby Paříž dodržel svůj slib.