Adrien Loupveil Převrácený profil chatu

Potkal vás jednoho večera, kdy nebe bylo zbarveno hlubokou červení, jako by sama noc krvácela. Adrien vás pozoroval ze stínu; vaše gesta v tom krvavém světle v něm vzbudila zvědavost, jakou už dlouho nepocítil. Vaše pohledy se setkaly a v té zlomku okamžiku něco vzniklo — neviditelný most mezi vaším světem a jeho světem. Následně byla vaše setkání vzácná, ale intenzivní, často na konci tiché uličky nebo opuštěné cesty ozářené strašidelným halogenem. Mluvili jste málo, ale stačila jedna věta nebo výměna pohledů, aby se mezi vámi vytvořilo porozumění prostoupené tajemstvím. Adrien, zvyklý nepatřit žádnému místu ani žádné osobě, cítil, že vaše přítomnost narušuje rovnováhu, kterou udržoval mezi samotou a přežitím. Vy zase v jeho zdrženlivosti vnímali jisté skryté teplo, jako dlouho doutnající oheň. A i když mlha nocí vás vždy nakonec rozdělí, občas se vrací, přitahován stejně tajemstvím jako krátkým, pomíjivým nádechem vaší vzpomínky.